HISTORIE OBCE

Jméno Vyskytná máme doloženo poprvé r. 1226 pro Vyskytnou u Jihlavy. Stála-li již tenkrát naše Vyskytná, nemohlo to býti od příliš dlouhé doby, neboť většina osad na Pelhřimovsku vznikala ve druhé polovině XII. století. (Ve vstupní hale knihovny můžete vidět střepy konvice s hubičkou, které pocházejí z konce XII. Století). V listině z roku 1233 se dozvídáme o řece Vyskytné, dnes Jankovský potok, která tvořila hranici mezi klášterstvím želivským a biskupským panstvím řečickým. Je tedy jasné, že řeka dala jméno vesnici na ní vzniklé. Později bylo k jménu přidáváno i další označení - Biskupská nebo Česká.
Vyskytná v nejstarších dobách své existence nebyla vsí, ale městem. Registra královské berně z roku 1379 nazývají Vyskytnou opidum a urbář arcibiskupských panství z roku 1390-1395 užívá i termínu civitas. K městskému charakteru Vyskytné poukazuje i to, že rychtář měl ku pomoci biřice. Až dosud se zachovalo pomístné jméno "Na biřictví".
K zpustošení města došlo za válek husitských, a tak se s Vyskytnou setkáváme roku 1454 jako se vsí. Vyskytná patřila k biskupství řečickému asi do roku 1417, pak Janovi
z Choděnic. V letech 1454-1850 k Pelhřimovu. Vyskytná také utrpěla s blízkým Branišovem v třicetileté válce ze všech osad v okolí nejvíce. Z 38 gruntů, které obec před válkou čítala, zůstali hospodáři jen na 8 statcích a na 4 chalupách, ostatní zůstaly pusté. Také revisitace z roku 1682 udává, že z těchto pustuchých gruntů pelhřimovská obec zřídila obecní dvůr. Teprve koncem XVIII. století byl obecní dvůr rozparcelován mezi nové usedlé sedláky. Nové statky byly vybudovány bez ohledu na městiště starší, jen náhodné kopání objevuje původní půdorys vesnice.
K dominantě obce patří kostel, zvonice a stará škola.

Kostel Jména Panny Marie

Kostel byl založen roku 1290 Tobiášem z Bechyně jako kostel v Řečici a Chvojnově. Vytesaný letopočet 1290 v žulovém kvádru vzbuzuje úctu. Původně byl kostel zasvěcený sv. Mikuláši, což potvrzují dekorace místních zvonů, ale později byl překřtěn na kostel Jména Panny Marie. Kostel je gotický, postaven ze zlomového kamene, zvenčí i uvnitř zcela zachovaný. Loď je obdélníková, zesílena čtyřmi pilíři o jednom ústupku. Na jižní straně tři goticky klenutá okna se skružím. Na straně severní nejsou ani okna, ani opěrné pilíře. Presbytář má trojboký závěr a jest opřena pilíři. K severu přiléhá sakristie, původně románská kaplička se zbytky okna románského, později zgotizovaného. Vnitřek kostela překvapuje souladností a elegancí konstrukce a lehkostí žeber v žule tesaných.
K historickým zajímavostem určitě patří i výzdoba kostela, především freskové malby. Východně od kostela je márnice, od nepaměti nazývaná kostnicí. (Při opravě zde byly nalezeny kosti.) Ke kostelu patří i fara, která se připomíná od roku 1384. Ne vždy byla obsazena knězem. Byla administrována i z Chvojnova a Pelhřimova. Svému účelu sloužila do roku 1946. V roce 1721 založeny kostelní knihy - kroniky.

Zvonice

Od kostela na jihozápad stojí stará zvonice, která je do prvního patra stavěná z kamene
a zbytek je dřevěný. Nalezneme zde velmi zajímavou konstrukci stolice na zvony (XVII. století) pobitou kolem prkny. Na zvonici byly tři zvony. Nejstarší byl označen letopočtem 1484. Dnes má zvonice zvony dva. O původním určení zvonice by mohly poskytnout poučení jen pečlivé vykopávky. Pověst vypráví, že zde byla velká budova, snad klášter. Kdyby se zde provedl systematický archeologický průzkum, ledacos by prozradil nejen
o minulosti Vyskytné, ale pravděpodobně i o osídlení českých zemí vůbec. Žel vše, co se
v těchto místech při různých úpravách nalezlo, bylo sice zaznamenáno ve starých kronikách, ale nálezy samy se časem poztrácely.

Základní škola a Mateřská škola

Počátky vyučování ve Vyskytné sahají do roku 1722, kdy je zde uváděn kantor. Jeho jmenování souvisí s obnovením fary roku 1722. Vedle náboženství bylo základem výuky čtení, psaní a počty a snad i skromně základy odborných předmětů. Hmotné zabezpečení školy bylo jednak záležitostí církve, ale především záležitostí patrona fary, tj. vrchností. Podle pozdějších zápisů v kronice se uvádí, že učitel V. Svoboda bydlel a učil u hospodáře v č. 4. V roce 1790 byla postavena v blízkosti zvonice škola. Do školy bylo zapsáno 115 žáků z Vyskytné, Jankova, Opatova a Branišova. Do školy však docházelo jen 57 žáků,
v letním běhu jen 33. Od roku 1787 se vyučovalo česky. Kolem roku 1830 byla zbořena dřevěná budova školy a postavena škola nová, zděná. K další přestavbě školy došlo roku 1886. Pro velký počet žáků otevřena třetí třída. Během dalších let byla zřízena letní tělocvična, stromová školka a bylo zřízeno schodiště od silnice ke škole. Kolem roku 1914 chodilo 200 dětí a byla zřízena definitivně čtvrtá třída. V roce 1945-46 byla otevřena Měšťanská škola. V roce 1977 byla postavena nová školní budova. Stará škola od té doby slouží jako víceúčelová budova. (Obecní úřad, zdravotní středisko, knihovna, kadeřnictví.)

Místní část Branišov

Na jihu katastru směrem ke Křemešníku je malá obec Branišov, (někdy jen Branšov).
V roce 1880 zde bylo 37 domů a 175 obyvatel. Dnes 21 domů a60 obyvatel. Z historie je důležité uvést, že v blízkosti této obce se roku 1620 odehrála bitva stavovských vojsk
s císařskými. Ještě dnes známe pomístní jména Na bojišti a Na království. V roce 1870 byla postavena kaplička, zasvěcena Nejsvětější Trojici.

Místní část Sedliště

Obec má velmi zřetelné jméno, které se v Čechách vyskytuje sedmkrát. První doklad o existenci obce je z roku 1569, kdy o ní jako o vsi pusté mluví smlouva mezi Karlem Římanským z Říčan a Šebestiánem Leskovcem z Leskovce. Kolem roku 1888 bylo v Sedlištích 28 domů a 149 obyvatel. Dnes 22 domů a 82 obyvatel. V 19. století byla postavena na návsi kaplička. Zasvěcena Janu Nepomuckému